Naše hry (povídka - 2. část)
Hra na cudnost
Naše hry vždy začínají tím, že na nějakém vhodném decentním místě, třeba v té naší hezké restauraci, provedeme losování. Nejprve vybíráme z první obálky, a to název hry, kterou budeme hrát. Z druhé obálky pak vytáhneme číslo od jedné do třiceti. Bývám skutečně potěšena, pokud je na lístečku z první obálky napsáno "CHASTITY". V takovém případě musí můj přítel počítat s tím, že bude delší dobu nosit v rozkroku půvabné zařízení, které mu znemožní jakoukoliv manipulaci s penisem a že to budu já, kdo bude nesmlouvavě rozhodovat o jeho "čůráčkovi". Se zatajeným dechem pak sleduji, jaké číslo, udávající počet "uzamčených" dnů, si Nylicker vylosuje z druhé obálky. Při této hře však platí jedna zábavná zásada: pokud si můj miláček náhodou vybere číslo menší než 10, losuje, milé dámy, samozřejmě ještě jednou...
Jistě nemusím zdůrazňovat, že po celou dobu "uzamčení" platí pro Nylickera velmi přísný zákaz ejakulace. Pokud by se přes tento zákaz stala mému drahouškovi "nehoda", je jasné, že se doba jeho "zdrženlivosti" zdvojnásobuje. Nová a delší lhůta "sebeovládání" pak běží ode dne, který následuje po "hříšném" dni, ve kterém se můj drahý neudržel a vystříkl.
Jelikož jsem držitelka klíčů (tzv. keyholder) od zámku této okouzlující hračky, je přirozené, že mne musí miláček při každém mém vstoupení do místnosti pozdravit povstáním. Občas Nylicker na toto jednoduché pravidlo - například při zaujatém hovoru se známými - zapomene. Je rozkošné, ukázat mu přede všemi s vyzývavým úsměvem určitý počet prstů na rukou - jenom on však ví, že jsem mu právě o tento počet dnů prodloužila sladkou dobu jeho "uzamčení".
V období "cudnosti" se skutečně ráda předvádím v tom nejsvůdnějším oblečení, které Nylicker miluje, a proto lodičky a střevíčky na vysokém podpatku, podvazkové pásy, korzety a rafinované punčochy opravdu nezahálejí. Nezahálí ani Nylickerův jazyk, kterým mi můj přítel musí pravidelně vynahrazovat nepřítomnost toho, co má uzamčeno v klícce v rozkroku. Ochotně mu dávám najevo, jak ráda bych opravdu souložila, ale hra je hra... , a nesmí se přeci pokazit.
Ráda nosím klíček tak, aby jej měl Nylicker neustále na očích. Baví mne pozorovat, jak často zabloudí pohledem na tento diskrétní "šperk", který mám pověšený na tenkém řetízku kolem krku či na náramku okolo ruky. Existuje však i další místo, kde někdy klíček od "ptačí klícky" ukrývám. Někdy jej mívám pod punčochou na řetízku, který mi zdobí kotník. Jak si asi snadno domyslíte, je to tajné znamení pro mého miláčka, na co mám nemravnou náladu a že bude brzy pečlivě a zamilovaně lízat moji nožku, samozřejmě aniž by se tím jakkoliv vysvobodil. Jeho nenaplněná touha mi bere dech a proto mu ochotně připnu nad klícku obrovité dildo a nechám se uspokojit alespoň tímto náhradním způsobem.
Jelikož v období cudnosti nemá můj drahý pod kontrolou svoje mužství (a je tak vlastně trochu "ženou“ - jistě se mnou budete souhlasit, milé dámy), občas mám chuť mu tuto periodu uzamčení mírně "okořenit". To, že si můj miláček v období svého uzamčení svědomitě vyholuje veškeré intimní partie nezakryté klíckou, beru jako samozřejmost. Jestliže chci být malinko perverzní, přikážu mu pečlivě si oholit nohy a nalakovat si na nich nehty ostře červenou barvou. Poté musí Nylicker nosit pod pracovním oblekem roztomilé dámské kalhotky a samodržící punčochy, což je naše další sladké tajemství...
Milé dámy, jak asi tušíte, mám v oblibě číslo 30.
